Již v 10. století byla naše vlast až k pohraničním lesům zalidněna, a to na severovýchodě až k městu Králové Dvoru a za Dobrušku. Východně od těchto měst prostíral se pohraniční hvozd -les-, jímž jen tu a tam vedly úzké cesty, zemské stezky, do ciziny. Údolí řeky Metuje bylo zalidněno teprve ve 13. století, kdy pohraniční lesy, jsouce káceny, neposkytovaly již dosti ochrany proti nepřátelům a ježto naše vlast za posledních Přemyslovců, jsouc s Moravou spojena, byla tak silna, že se nebála návalu nepřátel. Pohraniční les, hvozd, nebyl již tak úzkostlivě chráněn, nýbrž mýcen a osazován novými osedlíky. Zalidňování údolí metujského dálo se od Krčína, který pod zemskou Brankou s trhovou vsí Provodovem, Dobenínem, Černčicemi a jinými osadami, zajisté i Vrchovinami, již stál, načež založen Náchod (starý - nynější Staré Město n. Metují), Hronov, Police, kamž Přemysl Otakar II. přeložil trh z Provodova.
Naše obec Vrchoviny založena byla jistě ve 13. století, jak ze starých spisů dovoditi se dá, neboť:
1. město Krčín a trhová ves Provodov, udržujíce mezi sebou obchodní spojení, již tu dříve stály a vzdálenost jejich byla asi příčinou, že plocha mezi nimi byla záhy osazena. Stalo se tak zvláště ve vyšší poloze, při prameni a okolku lesa, odkudž by zemská stezka z Provodova do Krčína (plocha v nížině - rovině - samý rybníček) vedoucí, k vůli bezpečí obchodníků, lehko dala se přehlédnouti. 2. nasvědčuje tomu historie ve starých spisech a archivech uvedená a naníž se doleji odvolávám:
Paměti Krčína.
Kostel sv. Ducha vystaven v samotě na stráni nad řekou Metují uprostřed hřbitova, jest velmi staré stavení, neboť kostelné zdě mimo pozdějších oprav a klenutí kamenné pochází ze 13. století. Není pochybnosti, že na místě pozdějšího chrámu Páně stával původní, buď kostel dřevěný neb kaple kamenná, jakož předkové na víru křesťanskou z pohanství obráceni, obyčej měli stavěti příbytky Páně. Kostel ten od první paměti byl farním s vlastním duchovním pastýřem i byly k němu od starodávna přifařeny a posud zde pohřeb svůj mají obce následující: Krčín, Dolsko, Nahořany, Lhota, Doubravice, Vrchoviny, Přibyslav a Spy. Roku 1336 byl pánem na Krčíně pan Heřman z Dubé a na Náchodě. Vymíniv sobě mlýn zádušní v Krčíně, dvůr kmetci a statek s dvěma lány pole a lesa, postoupiv jej faráři Zdislavovi. Poznámka. Patřily sem obce Krčín, Nahořany, Dolsko, Doubravice-Lhota, Vrchoviny, Přibyslav a Spy. Silnice Za dávných dob nebývalo silnic, byly jen blátivé, vyježděné cesty a pak tak zvané stezky, po nichž se zboží buď koňmo (na soumarech) neb na lehkých vozích dováželo. Zemské stezky byly hlavní (nyní zemské silnice) a vedlejší. Takovou stezkou vedlejší byla cesta z Bražce do Vrchovin, dále do Krčína, zvaná Bražanda, která vedla k č.53, podél kříže k č.71 - bývalou uličkou mezi č.71 a 66, dále k hospodě č.84 - za chalupu č.25, přes pole Hofmanova a Králíčkova ke krčínskému kostelu a přes řeku Metuji, kde býval brod.Větší stezkou bývala cesta vedoucí ze zemské stezky z Provodov, Šonov, Jesinkami na Krčín. Poblíže stezek stávaly "strážnice" na vyvýšeném místě (strážnice u Krčína), jichž úkolem bylo střežiti kupce dopravující zboží.
| < Předchozí | Další > |
|---|